Jeff Porter - Velká cena Nového Města nad Metují 2010
Sports Club Nove Mesto nad Metuji

Zemřel Milan Kubala

Zemřel Milan Kubala

V sobotu 14. března nás opustila legenda české i světové para atletiky. Ve věku nedožitých 74 let zemřel světový šampion a paralympijský vítěz, diskař Milan Kubala. Tělesně handicapovaný atlet vybojoval dvě zlaté medaile na LPH v Sydney v roce 2000 a také o čtyři roky později v Aténách. Poslední cenné kovy získal ve svých 59 letech na mistrovství Evropy v roce 2005 ve finském Espoo.

Závodil v kategoriích F35 a F36 určených pro spastiky a hodu diskem se věnoval od svých 16 let. Zúčastnil se letní paralympiády 1996 v Atlantě, kde v disku vybojoval stříbrnou medaili a ve vrhu koulí skončil na pátém místě. Na přelomu století již ve své kategorii vládl hodu diskem. V diskařském kruhu byl průkopníkem otočky, která byla pro naprostou většinu soupeřů v této kategorii motorického handicapu neproveditelnou. Na dalších dvou paralympijských hrách 2000 v Sydney a 2004 v Athénách získal v disku zlato, v Sydney závodil též v kouli (šesté místo). Z Atén mu zůstal i OR kilovým diskem 35,25m.

V roce 1998 na mistrovství světa v Birminghamu vybojoval v disku zlato, roku 2002 v Lille stříbro, na mistrovství Evropy 2003 v Assenu soutěž diskařů opět vyhrál (v kouli skončil pátý). Poslední medaile získal ve svých 59 letech na ME 2005 v Espoo, kde skončil v disku na druhém místě a v „open“ pořadí téže disciplíny, které zahrnovalo i závodníky pocházející z jiných než evropských zemí, na třetí příčce. Po sezóně 2005 ukončil aktivní sportovní kariéru.

Od roku 1994 byl Milan dlouhých 15 roků členem SK Nové Město nad Metují. Po odchodu do sportovního důchodu působil jako trenér současného reprezentanta České republiky Radima Běleše (oba spojovalo město Frýdek-Místek, ale i dlouholeté členství v SK Nové Město nad Metují). V roce 2012 v rámci vyhlášení ankety Nejlepší handicapovaný sportovec roku byl Kubala oceněn jako trenér roku za Českou asociaci tělesně handicapovaných sportovců.

Milan celé své mládí prosportoval jako talentovaný všestranný sportovec. Ke konci studia na FTVS UK ovšem prodělal obrnu, která mu zásadně zkomplikovala motoriku, rovnováhu, ale i řečovou artikulaci. Na svou první vrcholnou para atletickou akci, na I. MS do Berlína, v roce 1994 vycestoval coby člen České federace Spastic Handicap. Nicméně ještě v Berlíně se vzepřel tehdejšímu „pojetí“ vrcholového paralympijského sportu vyjádřeného mj. „zapůjčenými modrými trenýrkami s kapsičkou na prdeli“ a přešel do Sportovního klubu Nové Město nad Metují tehdy při Českém svazu tělesně postižených sportovců do atletické skupiny zkušených vrhačských trenérů Antonína Wybraniece, Pavla Studničky a Vlasty Hofmanové. Pod vedením Libora Šnajdra se zde tehdy formovala silná a světově proslulá atletická generace (Danko, Foťko, Jirásková, Běhalová, Bogdan, Šebek, Vašíček, Šibrava, Nehudek, Běleš, Němec, Štiak, Šperk, Pürgl, Pohlmann, Kniezková a celá řada dalších). A právě Milan Kubala se záhy stal jednou z jejích nejvýraznějších postav. Vysoký, vtipný, sečtělý, znalý jazyků, věčný optimista a bavič pro všechny, kteří přivykli jeho artikulaci a smyslu pro humor. I všem ostatním měl mnohdy trefný postřeh, radu, odborný dotaz, ale, myslím, že těžko nesl právě tu složitější komunikaci a časté nepochopení, a tak možná radši mávnul rukou a šel si dát čouda.

Špičkový paralympionik, který doma žil také vrcholovým volejbalem svého syna Přemka, profesionálního hráče a českého reprezentanta v beach volleyballu.

Byl jsem ve vedení všech Milanových úspěšných výprav od 1994 do 2005. Naposledy jsme si volali v listopadu: „…už ani pinec nehraju, jen kulečník v hospodě“, a pochválil mě, že mu rozumím, „protože už nemá ani zuby…“ O rakovině čelisti se nezmínil. Úplně ho slyším, jak by reagoval na zprávu o své smrti: „Ale houby, ty brďo? Kecáš!“ A nejspíš by si šel dát čouda…

David Šnajdr s využitím zdroje ČATHS/ ČPV